Úvodní stránka > Historie ČS AČR

Historie ČS AČR

Úkol vysílat k různým slavnostním příležitostem čestnou jednotku je vlastní vojenským útvarům již od starověku. V císařském Římě plnily tento úkol jednotky praetoriánů, v evropských královstvích za tímto účelem vznikaly gardové oddíly, z nichž největší popularitu si díky krásné literatuře získali francouzští královští mušketýři.

ČS

První čestnou jednotkou po vzniku Republiky československé se stala čestná rota tradičního pražského Pěšího pluku 28, z níž vznikla pozdější Hradní stráž. Protože však hlavní město potřebovalo vlastní čestnou jednotku (neboť Hradní stráž vystupovala na veřejnosti pouze jako doprovod hlavy státu), střídaly se v této povinnosti roty obou pražských pluků, Pěšího pluku 5 T. G. Masaryka a Pěšího pluku 28 Tyrše a Fügnera.

Zvláště druhý z nich si nasazováním svých čestných stráží získal proslulost a neobešla se bez něho téměř žádná významná událost v Praze. Největší věhlas si získal během sokolského sletu v létě 1938 a naposledy vyslal svoji čestnou jednotku v prosinci 1938 při rozloučení s dlouholetým náčelníkem Francouzské vojenské mise generálem Faucherem. Následná okupace tradici československých čestných jednotek na více než šest let přerušila.

Historie ČS 1

Po osvobození se povinnosti stavět čestnou jednotku opět ujaly oba pražské pěší pluky - Pěší pluk 5 a Pěší pluk 28. Již v říjnu 1945 však tuto povinnost převzal nově vytvořený Strážní prapor Posádkového velitelst

ví Velká Praha, jehož součástí se stala zvláštní čestná rota. Od října 1947 byl Strážní prapor přejmenován 

na Pěší prapor 80, jenž v březnu 1948 obdržel historický název Pražského povstání.

Historie ČS 2

 

V říjnu 1949 byl prapor reorganizován na Pěší pluk 80, ale svoji čestnou rotu si ponechal. Ta se v březnu 1952 stala základem speciální vojenské jednotky pražské posádky, strážního praporu, jenž plnil jednak úkoly ochrany pražských vojenských objektů, jednak zabezpečoval čestné jednotky pro různé slavnostní akce a reprezentoval tak armádu na veřejnosti.

 

Strážní prapor byl nejprve dislokován v karlínských Žižkových kasárnách, již v říjnu 1952 se však přesunul k velitelství pražské posádky do Kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí republiky, kde zůstal téměř půl století. Útvar byl za tu dobu mnohokrát reorganizován, jeho reprezentační povinnosti mu však po celou dobu zůstaly. Od ledna 1954 užíval vlastní bojový prapor (dobově bojovou zástavu), kterou mu propůjčil rozkazem president republiky.

K zásadní proměně útvaru došlo v létě 1995, kdy byl reorganizován na Čestnou stráž Armády České republiky. Odpadly mu úkoly strážní služby a specializoval se pouze na reprezentační úkoly, což byl navenek vyjádřeno i zvláštními stejnokrojovými doplňky.

V dubnu 1997 byl útvar začleněn přímo do struktury velitelství pražské posádky a v červenci 2000 přešel jako samostatný prapor do stavu 6.zabezpečovací základny Ministerstva obrany, nesoucí historický název Pražského povstání. Po více než 50 letech se tak čestná stráž pražské posádky vrátila zpět k útvaru, který si svým historickým názvem připomíná jednu z nejvýznamnějších bojových tradic našeho hlavního města.Historie ČS 3

Ke dni 1. 4. 2004 byla rozkazem ministra obrany zrušena 6. zabezpečovací základna Ministerstva obrany a byl zřízen nový subjekt - Posádkové velitelství Praha, jehož součástí je i jednotka Čestné stráže AČR v síle již nikoli praporu, ale dvou samostatných rot. . V roce 2008 pak byly v rámci reorganizace navýšeny počty ČS AČR a dále v podřízenosti Posádkového velitelství Praha vznikl prapor Čestné stráže AČR.

Posádkové velitelství Praha se tak stalo nositelem a pokračovatelem tradice čestných jednotek AČR a to nejen tím, že na ni přešel historický název Pražského povstání, ale i její bojová zástava a veškeré další tradice, které se snaží nadále rozvíjet a prohlubovat.

ČS 1 ČS 2 ČS 3

Nahoru